Něco z historie statku "U Maršů" č.p.33

Statek sloužil až do dvacátého století jako zemědělská usedlost. První nalezené zmínky jsou z roku 1654 kdy na statku hospodařil jistý Adam Mareš. Choval tehdy 7 volů, 6 krav, 7 jalovic, 19 sviní a hospodařil na 60 rolích, což odpovídalo asi 18 hektarům. Tímto byl statek U Maršů, největším statkem ve Velkých Nepodřicích. Podle rodu Marešů také nesl statek své jméno.

V roce 1852 si Anna Barbora Marešová vzala Jakuba Častorala, chalupníka z Malých Nepodřic a ti se od roku 1855 stávají hospodáři na statku U Maršů. Tímto zde začíná žít rod Častoralů.

V první polovině 19.století měl statek jiné půdorysné rozložení než dnes. V místě dnešního šenku, stála k hlavní části přistavěná dřevěná kůlna a mezi původní stodolou, která byla kratší a situována níže do dvora v místě dnešní pergoly, byl průjezd na silnici. Vejminek byl tehdy bez přistavěného chlívu a proti němu stála zemědělská stavba, která dnes již neexistuje. Naopak stavba uprostřed dvora zvaná sýpka byla vystavěna až v druhé polovině 19.století, v té době je průjezd do silnice zastavěn další dřevěnou stavbou.

 Pravděpodobně na začátku 20.století je místo těchto dřevěných staveb vystavěna velká maštal, z níž jedna polovina tvoří dnešní šenk, stará stodola byla zbourána a nová, větší je posunuta o několik metrů výše. Na štítu stodoly je letopočet 1912. V místě dnešní pergoly byla vystavěna další menší stodola a tím statek získal svou definitivní půdorysnou podobu. Až do 50.let 20.století sloužila část dvora od vejminku po stodolu jako hospodářský dvorek a zbylá část jako zahrada.

Za první světové války obyvatelé v Nepodřicích velmi strádali, jako ovšem všichni v zemi. Většina mužů byla odvedena na vojnu, v hospodářstvích neměl kdo pracovat, takže na polní práce zůstávali jen ženy, staří a děti. Navíc byli hospodáři zatížení válečnými odvody úrody a dobytka. Z války se nevrátili František a Jan Častoralovi, synové tehdejšího hospodáře Václava Častorala.

Po válce žilo na statku 8 členů rodiny, 3 služební a jeden obecní strávník. V té době již hospodaří na statku Josef Častoral, který si v roce 1920 vzal za ženu Josefu Častoralovou (tedy stejného příjmení) ze statku č.p. 30 nazývaného též „U Lusků“.

Po únoru 1948 nastávají soukromým zemědělcům krušné časy, jsou zatíženi placením velkých zemědělských daní a plněním státních dodávek na obilí, brambory, mléko, vejce a dobytek, které se jen těžko daří plnit. Navíc je na ně vyvíjen obrovský tlak vzdání se majetku a vstupu do JZD. Tomu Častoralů odolávají až do června 1957, kdy jsou násilně vystěhováni do pohraničí a majetek jim je zabaven ve prospěch JZD ve Velkých Nepodřicích. V té době k hospodářství patřilo 30 hektarů půdy. Od té doby statek spíše chátrá, od roku 1963 po stavbě kravína v Nepodřicích je statek používán pro chov koní a následně slouží jako klubovna myslivcům.

Po roce 1989 je majetek navrácen rodině Častoralů, ta jej nakonec prodává a následně statek ještě dvakrát mění majitele. V roce 2018 se manželé Motejzíkovi pustili do náročné rekonstrukce, kdy staré obytné části byly strženy a na stejném půdorysu byl vystavěn nový objekt, který má co nejvíce připomínat původní stavení a který má sloužit k rekreačním účelům. Z původní maštale je zachována polovina pro šenk a ze zhroucené malé stodoly se stává pergola. Ve velké stodole je vybudován cvičební sál a víceúčelový prostor. A v té době dostává statek své jméno Ořechový dvůr.

  Všechny nalezené  historické informace ke statku si můžete přečíst zde